Proč vytvářet nový tank, když nějaký můžete zajmout a přestavět?

Velitelé!

Napodobování je možná tou nejvyšší formou lichotky, nestačí ale jen lapit nepřátelský tank a použít ho proti původním vlastníkům. Zatímco u některých vozidel tento jednoduchý postup pro nové majitele fungoval, jako v případě německých strojů Panther během druhé světové války, v jiných případech představoval opravdový bolehlav. Stačí se podívat na francouzský stroj B1. U příležitosti vzácného výskytu stroje V 105 leFH18B2 v prémiovém obchodě se tento týden podíváme na některá vozidla, která během druhé světové války přestoupila na druhou stranu, a jejich dědictví.

Mnoho skvrn na stroji Panther

Existuje jeden jasný a jednoduchý důvod, proč se hodí zajmout nepřátelské vozidlo: je lepší než to vaše. Technologický náskok může být ve válce klíčový a z historie druhé světové války víme, jak mohou zajaté nepřátelské tanky často změnit průběh bitvy pro vojenské složky, jimž doposud chyběl pancíř nebo palebná síla. V pozdějších letech konfliktu byly tanky  VII Panther  považovány za jedny z nejsilnějších strojů na bojové frontě. Není proto žádným překvapením, že hned několik zemí asimilovalo tyto stroje do svých řad, pokud k tomu dostaly příležitost.

V říjnu 1944 kanadské síly v Itálii zajaly nepoškozeného Panthera a pojmenovaly ho „The Deserter“ (dezertér). Ještě než byl odvolán z fronty na prostudování, byl tank využit při několika útocích, včetně jednoho na německé pozorovací stanoviště. O několik měsíců později, v lednu 1945, našli i Britové ve stodole opuštěného Panthera a použili ho při postupu nizozemskými vesnicemi. Tento Panther, přezdívaný „Cuckoo“ (kukačka) nesl britskou zelenou khaki barvu a bojoval v bitvě o hrad Geijsteren a při operaci Blackcock.

Vlevo: Zajatý stroj Pudel v ulici Okopowa, Varšava, 1944. Vpravo: Britští vojáci se svým zajatým strojem Panther přezdívaným Cuckoo.

Také Polsku se podařilo zajmout několik svých vlastních Pantherů. Zejména stroj  VI Pudel  se ukázal být klíčovým hráčem během Varšavského povstání v srpnu 1944. Vozidlo bylo ukradeno polskou Zemskou armádou, která ho v hlavním městě značně využívala. Nejprve ke zničení několika německých kulometných hnízd, a poté k postupu na koncentrační tábor Gęsiówka, kde jednotka tanku osvobodila přes 340 vězňů. Po tomto hrdinském úsilí sloužil Pudel v ulicích Varšavy, kde obdivuhodně vzdoroval německým silám.

O něco dále na západě zachytila na počátku roku 1945 francouzská 1. mobilní průzkumná skupina informaci o opuštěných německých strojích v Normandii. Kapitán Guy Besnier, bývalý tankový velitel, proto vyslal skupinu mechaniků, aby vozidla obnovila. Nebyl to nijak zvlášť příjemný úkol – obnovení některých vozidel vyžadovalo odstranění mrtvých členů jejich posádek – skupině se však podařilo získat celkem 17 vozidel: Tiger 1, Jagdpanzer, dva stroje Panther (Ausf. A a G), dva stroje StuG a 11 tanků Panzer IV. Většina z nich obdržela nový nátěr a byla přejmenována podle francouzských krajů a měst, jako například  VI Bretagne Panther , který však v boji nikdy nevystřelil. Namísto toho byl využíván k výcviku další generace francouzských tankistů.

Francouzské tanky nerozumí německy

Ne každé zajetí tanku je však dobrý tah. Spolehlivost tanků Panther měla k dokonalosti daleko a v rukách Němců i spojeneckých posádek se často vlivem technických potíží porouchávaly. Bez ohledu na to si však vždy našly využití. Stroje IV B1 na druhou stranu působily poměrně dost problémů.

Tento masivní a těžce obrněný francouzský tank byl na začátku druhé světové války obávaným soupeřem. V jednom případě se jeho posádce podařilo ustát 140 zásahů a následně samostatně vyřadit 13 tanků Panzer. Přesto byl nakonec tank poražen rychlostí a pohyblivostí německých tanků operujících pod doktrínou Blitzkrieg. Vlivem toho německé jednotky okupující Francii získaly desítky tanků B1, neměly však sebemenší ponětí, jak je využít.

Přestavení těchto kovových bestií, které získaly označení IV Pz.Kpfw. B2 740 (f) , nebylo tak jednoduché jako práce na lehkých či jízdních tancích, a to dokonce ani s pomocí dvou okupovaných továren Renault a AMX. Na rozdíl od československých tanků, a především III Pz.Kpfw. 38 (t) , německé zbraňové systémy nebyly kompatibilní s francouzskými standardy. Po několika bitvách německé velení rozhodlo o předělání B2 na plamenometné tanky.

Německo už mělo vzhledem k přestavbám strojů Pz.Kpfw. II Ausf. D a Ausf. E s tímto typem práce jisté zkušenosti, B2 zůstávaly i tak nadále nevypočitatelné a nevyhovovaly potřebám Wehrmachtu. Později se Němci rozhodli zkombinovat masivní korbu B1 s těžkou houfnicí 10.5 cm leFH 18 a vznikl stroj V 105 leFH18B2 . Toto dělo už jednou prokázalo svou spolehlivost a obratnost u stroje III Wespe , B2 však i nadále odmítaly své nové pány poslechnout.

Interaktivní obrázek. Použijte posuvník k porovnání samostatné houfnice 10.5 cm leFH 18 a integrace tohoto děla s tankem B1 pod označením 105 leFH18B2.

Naštěstí pro Němce je britské RAF s nadšením tohoto problému zbavilo, když továrny na tanky B2 během náletu přeměnilo v suť a zabránilo tak jakýmkoliv opravám či předělávkám s francouzskými součástkami. Zbývající tanky byly rozřazeny do několika různých brigád, z nichž některé bojovaly proti Spojencům během vylodění v Normandii. Když se síly Svobodné Francie střetly s vozidly B2, obvykle je zajaly a znovu použily ve vlastních jednotkách, což bylo rozhodnutí tak symbolické, jako bylo strategické.

Poznej svého nepřítele

Protože zajetí tanků a jejich zařazení do služby přinášelo poměrně smíšené výsledky, některá vojska se pochopitelně rozhodla svá nová vozidla pouze studovat. Jedním z nejlegendárnějších příkladů, jak efektivní tato strategie mohla být, je stroj VI Tiger 131 .

Toto slavné vozidlo bylo po své krátké kariéře v severní Africe opraveno britskými posádkami, které použily náhradní díly z jiných poškozených Tigerů, aby ho přivedly zpět k životu. Brzy poté byl stroj poslán zpět do Británie, aby byl pečlivě prostudován. Z tohoto výzkumu vznikl jeho technický popis. Dokument měl 250 stan a britskému velení pomohl navrhnout tank VI Sherman Firefly .


Poznámky na obrázku tanku King Tiger

Tento způsob výzkumu měl často velký dopad na vývoj války, jako tomu bylo v případě stroje VIII Tiger II , neboli King Tiger. Ten představoval pro britské jednotky, když na něj poprvé v červnu 1944 ve Francii narazily, naprosté tajemství. Spojencům se nakonec čerstvý Tiger II podařilo ukořistit a po kompletní studii prohlásili, že se jedná o nejsilnější německý tank své doby. Tato analýza odhalila také ohromnou sílu čelního pancíře těchto strojů. Bylo jasné, že těch několik pár známých technik na poražení tanků Panther a Tiger v případě této bestie nebude fungovat. Zpravodajské informace získané studováním nepřátelských strojů nakonec přispěly k vítězství Spojenců.


Díky výzkumu a svědectvím ze střetů s těmito vozidly jsme se toho o přednostech a slabinách těchto skvělých tanků dozvěděli mnoho. Chcete-li zjistit více o tom, jak vyřadit Tiger I, nebo se poučit o jeho impozantních vlastnostech, prohlédněte si zde naši prohlídku této bojové legendy.

Možná vás také zajímají podrobnosti práce s tanky, konkrétně práce v dílně. Pokud ano, přečtěte si náš rozhovor se členy dílny Tankového muzea.

Vpřed!

Zavřít