Obnova tanku Jagdpanther 411

Velitelé!

Německý VII Jagdpanther je jedním z nejikoničtějších stíhačů tanků ve World of Tanks. Toulal se po bojištích už od samého začátku hry, ještě ve fázi beta testování. Na začátku tohoto roku jsme během Tankfestu 2019 měli to štěstí vidět jedno z těchto vozidel kompletně zrestaurované a funkční, konkrétně Jagdpanther 411. Náš komunitní manažer Falathi měl možnost pořídit rozhovor se dvěma členy organizace The Weald Foundation, která vozidlo uvedla do jeho původního stavu.

Nacházíme se uvnitř stroje Jagdpanther 411 spolu s Mikem Gibbem a Hilarym Doylem z nadace The Weald Foundation. Jedná se o jedno z posledních dochovaných vozidel svého druhu.

Mike: Ahoj, jmenuji se Mike Gibb a jsem členem dozorčí rady nadace. Historická obrněná vozidla sbíráme už od poloviny 90. let a v roce 2003 jsme založili dobročinný spolek, dnešní The Weald Foundation.

Hilary byl spolu se svým kolegou, zesnulým Thomasem Jentzem, v jádru nadace již od samého začátku. Jde o jedny z nejrenomovanějších historiků na poli německých obrněných pásových vozidel z druhé světové války.

Poprvé jsem se s nimi seznámil v roce 1999 a od té doby jsme toho opravdu hodně zažili. Po založení nadace se oba stali členy dozorčí rady. Hilary je jím dodnes.

Co je cílem této nadace? A kde začít, když se pouštíte do restaurování vozidla?

Mike: Poté, co najdeme zbytky vozidla vhodného k uchování pro další generace, začneme s rešerší – to je absolutní základ naší práce. Tou musíte vždy začít! Tuto metodologii mi vštípili právě Hilary a Tom a jedná se o postup, který dodržujeme pro všechna vozidla, nikoliv jen pro ta německá. Nedávno jsme například obnovovali dvě staletá francouzská vozidla z první světové války, opravdu náročný úkol. Nyní se i Hilary těší na svá první vozidla neněmeckého původu – dvě jihoafrická průzkumná vozidla Mk. III (takzvaná ‚Marmon Herrington‘). Nadace získala jejich ranou a pozdní verzi.

Sbírku The Weald Foundation můžeme rozdělit do tří skupin:

Sbírka 1. světové války – s vozidly Renault FT a vzácným Renault TSF, prvním velitelským tankem s radio vysílačem.
Německá sbírka – většinově se jedná o vzácná průzkumná vozidla z „Aufklärungsabteilungen“ (průzkumného oddílu). Je zde i několik výjimek, které se nedají zařadit do kategorie průzkumných vozidel: Jagdpanther 411 nebo dvě děla Sturmgeschütz Ausf. G a Horch Kfz. 21.
Imperiální sbírka – zde se snažíme lidem připomínat, že imperiální armáda nebyla pouze ta britská. Je to náš pokus napravit nesprávně zažitý narativ a ukázat, jak velký byl přínos dnešních národů Commonwealthu. Tyto snahy se soustředí na vozidla navržená a konstruovaná v zemích bývalého britského impéria. Zatím jsme objevili významná obrněná vozidla konstruovaná ve velkém počtu zemí jižní Afriky, v Austrálii, Indii a na Novém Zélandu.

Jak jste se dostali k takovému koníčku?

Hilary: O obrněná vozidla jsem se začal zajímat už ve škole. V té době ale nebylo k dispozici příliš mnoho informací, a tak jsem začal provádět svůj vlastní výzkum, kreslil a měřil jsem si vozidla sám. Když mi bylo 21 let, podnikl jsem cestu do Bovingtonu a změřil jejich Jagdpanther. Zhruba v té době jsem se spřátelil s Peterem Chamberlainem a Chrisem Ellisem, redaktorem Airfix Magazines, kteří byli oba průkopníky tohoto oboru. Můj první časopisový článek vyšel v roce 1964. Spolu s Peterem a Chrisem jsme založili nakladatelství Bellona Publications a začali vydávat knihy o tancích.

Mimochodem, v té době, kdy jsem kreslil Jagdpanther v Bovingtonu, jsem si vůbec neuvědomil, že jeho torzní tyče jsou zlomené. Přední část seděla níže. Až když byla kresba publikována, přišel mi dopis z Volkswagenu ve Spojených státech. Jejich technický ředitel, Walter Spielberger, v něm na mou chybu upozornil. Bojoval totiž v Jagdpantheru v roce 1945.

Mé spojení s panem Spielbergerem získalo nakonec na skutečné důležitosti – napsali jsme spolu mnoho knih pro Motorbuch Verlag. Protože byl zapojen do vývoje stroje Panzer, měl přístup k ohromnému množství zdrojů a kontaktů.

V roce 1973 jsem dělal výzkum v Bildarchivu v Koblenzu, procházel fotografie a kontroloval viditelná čísla na podvozcích ve snaze vozidla roztřídit do kategorií. Všiml jsem si, že u vedlejšího stolu dělá nějaký Američan úplně to samé – jak se ukázalo, byl to Thomas Jentz. Napsali jsme s Tomem a společně ještě s Peterem Chamberlainem populární knihu s názvem „Encyclopaedia of German Tanks“ (vydaná v roce 1978), která zahrnovala data o každém vozidle, o němž jsme měli v té době informace.

Jak šel čas, Walter onemocněl a naše knihy o tancích už nemohl nadále připravovat. S Tomem jsme se proto rozhodli, že náš primární výzkum poskytneme veřejnosti. Nemohli jsme se spolehnout na komerční vydavatele, protože ti obvykle chtějí vydávat knihy o populárnějších tématech. Proto bylo založeno Panzer Tracts a k dnešnímu dni je dostupných 57 svazků primárních informací. A toto číslo neustále roste. Sám jsem nejspíš nejznámější svými přesnými kresbami, které jsou používány modeláři i společnostmi vyrábějícími stavebnice.

Jagdpanther 411

1 / 7

Jaký je tedy příběh Jagdpantheru? A jak dlouho obnovování takového vozidla zabere?

Mike/Hilary: Na konci 90. let se podařilo Hilarymu Doyleovi spojit s Mikem Gibbem. Neobešlo se to ale bez jistého úsilí. Spolupracovníci Mikea Gibba jej totiž úzkostlivě chránili před kontakty zvenčí. Jakmile se ale podařilo tuto překážku překonat, první telefonáty se postupně měnily v delší a delší rozhovory. A po zapojení Toma Jentze do projektu se tyto informacemi nabité hovory opakovaly ještě častěji. To vše se odehrávalo ve stejné době, kdy jsme přestavovali Jagdpanther 411. Naším cílem bylo zrekonstruovat vozidlo tak, aby vypadalo stejně, jako když na začátku roku 1945 vyjelo z továrny MNH.

Právě teď jsme dovršili více než 20 let výzkumu všech vozidel v nadační sbírce. Na počátku to byla pouze vozidla německá, později se přidaly tanky značky Renault z první světové války a nyní už vznikají plány na obnovení jihoafrických průzkumných vozidel, australského místního obrněného transportéru a indického obrněného transportéru. Když přemýšlíte o restaurování vozidla, musíte provést důkladnou rešerši ještě před tím, než s ním začnete. Proč? Protože nejzásadnější je obnovit vozidla správně, s původními díly, což představuje mnohem víc práce, než jsou obyčejné jednoduché projekty. Zabere nám to určitě více času, ale jakmile je vozidlo dokončené, je bezchybné.

Pro případy, kdy jsme i tak udělali chybu nebo něco opomněli, jsme v našem on-line magazínu Inside Track založili sekci oprav, kde sdílíme s veřejností, co je nutné ještě dodělat, aby byl výsledek na 100 % přesný.

Jen pro příklad: u vozidla Jagdpanther 411 stále zbývá 6 nebo 7 oblastí, které vyžadují naši pozornost. Jsou to ale všechno detaily, věci jako konvojová světla nebo přívody vzduchu. Jakmile budou i tyto úkoly dokončeny, bude náš Jagdpanther ještě blíže originálu.

Jak s hrdostí říkáme, jsme pro naši práci opravdu zanícení. Jednou k nám přistoupil nějaký chlapík a řekl: „Myslel jsem si, jaký jsem geek – ale vy pánové, vy jste jejich králové!“

Jaká je vaše motivace? Proč se do toho všeho pouštíte?

Hilary: Já jsem chtěl vytvářet kresby a poskytovat výzkumný materiál, který je tak precizní, jak je jenom možné. Neměl jsem zájem o ledabylé, nepřesné práce a mýty. Pokud za sebou máte zanechat nějaký historický odkaz, musíte to dělat správně. A pokud to uděláte správně, ustojí i zkoušku času.

Mike: V 80. letech jsem působil v jihoafrické armádě. Moje zkušenosti z Namibie vedly nakonec k rozhodnutí přestěhovat se do Anglie a věnovat se kariéře důstojníka v britské armádě. Kvůli svému jihoafrickému původu jsem ale představoval možné bezpečnostní riziko, vzhledem k tomu, že zde v té době nefungovaly žádné diplomatické vztahy, proto jsem se nakonec vydal jinou cestou.

V této době jsem se také rozhodl, že bych si rád pořídil Jeep Willys, což byl také důvod, proč jsem kontaktoval jednoho známého obchodníka s vojenskými předměty. Řekl mi, že VW Kübelwagen by byl mnohem lepší. Měl jsem určitou představu o tom, co je Kübelwagen, nakonec se mi ale po třech měsících obchodník ozval s tím, že má přesně to pravé pro mě: VW Schwimmwagen! Byl perfektní! A v ten moment jsem dostal svou sběratelskou horečku. Bylo těžké ji udržet pod kontrolou, proto jsem se rozhodl soustředit se na vozidla jako je Schwimmwagen, která reprezentovala vybavení německých průzkumných jednotek. Stíhače tanků, jako je Jagdpanther 411, jsou pro mě jen rozptýlení.

V roce 2003 jsem se rozhodl, že sběratelství pro vlastní účely nemá žádnou zvláštní dlouhodobou hodnotu. Proto jsme založili dobročinný spolek, kterému jsem věnoval všechna svá obrněná vozidla spolu s dlouhodobým financováním – a tím je právě dnešní The Weald Foundation.

The Weald Foundation je registrovaný dobročinný spolek založený v roce 2003 za účelem zachování, obnovení a udržování historických vojenských vozidel z obou světových válek a ke vzdělávání veřejnosti o jejich historii. Jeho jedinečná kolekce vzácných a důležitých vojenských vozidel, včetně tanků a dalších bojových obrněných vozidel, je považována za jednu z nejkvalitnějších funkčních sbírek na celém světě. Sbírky jsou přístupné školám, inženýrům, historikům, modelářům, nadšencům i sběratelům, kteří se všichni scházejí, aby objevovali a učili se. The Weald Foundation má naplánované projekty pro restaurování až do roku 2040, včetně jednoho na osmikolové obrněné vozidlo a několik dalších lehkých obrněných aut. Všechna vozidla ve sbírce budou zachována pro následující generace a jsou dostupná britské veřejnosti.

Tato dobročinná organizace nedostává od britské vlády žádné finance, a proto její restaurační práce i vytváření centra technické i historické znamenitosti závisí na vaší podpoře. Každý fanoušek World of Tanks, který by se chtěl stát členem, může získat členství a po zadání kódu „WORLDOFTANKS“ obdržet speciální členskou cenu 40 liber ročně. Členové získají vstup zdarma na všechny akce, předplatné týdeníku Inside Track a přístup do archivu, kde se můžete ponořit do výzkumu a dozvědět se vše o jejich sbírce.