Velitelé!

VII Tiger I byl jedním z nejnebezpečnějších a nejobávanějších tanků druhé světové války. Nervy drásající kombinací bylo jeho smrtící 88mm dělo, na první pohled neprobitelný 120mm pancíř a strašidelné historky, které o něm kolovaly mezi vojáky. Na bojišti působil tento stroj skutečně impozantně a Spojenci se zpočátku potýkali s tím, že jeho výzbroj a parametry byly o několik kroků dále.

Byl ale Tiger skutečný Goliáš, nebo jen výmysl nacistické propagandy? Že by bylo dobré vrátit se zpět do historie a podívat se, jak se spojeneckým posádkám podařilo tohoto hrozivého německého lovce zneškodnit. Naskočte!

Tiger I: Hrozivý nepřítel

Německá posádka tanku Tiger I se připravuje na bitvu.

Německá posádka tanku Tiger I vyráží do bitvy.

Vlevo: Německá posádka tanku Tiger I se připravuje na bitvu. Vpravo: Tiger I v pohybu.

Září 1942. Do bitvy se vydávají první stroje Tiger, aby na východní frontě poblíž Leningradu čelily Rudé armádě. O necelé tři měsíce později se v tuniské poušti utkávají se spojeneckými silami. V tomto období si tanky Tiger rychle získávají svou obávanou reputaci. Jejich silný pancíř překvapil posádky, které v zoufalství sledovaly, jak se jejich granáty vypálené na Tiger odrážejí od korby a věže. Při jednom z počátečních střetnutí v Tunisku se od boku tanku odrazilo osm ran vypálených 75mm dělem ze vzdálenosti pouhých 45 metrů.

Spojenecké tanky naproti tomu byly vůči strojům Tiger zranitelné na 2 000 metrů. Většina z nich se však musela dostat do vzdálenosti pár stovek metrů, aby vůbec měla šanci Tiger zneškodnit. Dokonce i po rychlém nahrazení 75mm děl vysokorychlostní 76mm alternativou byl původní tank Sherman schopný stroj Tiger porazit pouze na krátkou vzdálenost nebo z boku. Během prvních pár let provozu byly pro tanky Tiger mechanické poruchy ničivější než samotné boje.

Německá posádka tanku Tiger I se připravuje na bitvu.

Tiger I v pohybu.

Vlevo: Německá posádka tanku Tiger I se připravuje na bitvu. Vpravo: Tiger I v pohybu.

Výrobní závod opustilo od srpna 1942 až do konce války 1 347 tanků Tiger I. Zatímco se výroba v porovnání s 40 000 americkými stroji M4 Sherman a 50 000 sovětskými T-34 v oběhu poměrně vlekla, Tiger I dosáhl neuvěřitelných 9 850 zničení se ztrátou pouhých 1 715 strojů (číslo zahrnuje i opravené tanky navrácené do služby). Posádky strojů Sherman ve srovnání utrpěly 580násobné ztráty.

„Nejdůležitějšími přednostmi tanku Tiger I byly jeho 88mm dělo, optika a pancíř. Dokázal čelit strojům T-34 a zničit nepřátelské tanky ze vzdáleností, o kterých se nám předtím ani nesnilo. Nikdy jsme nestříleli z 2 000 nebo 3 000 metrů. Bylo by to plýtvání municí! Já jsem na nepřátelské tanky vždy pálil ze 700–800 metrů, abych měl jistotu, že všechny zásahy tank zničí jediným výstřelem... protože ze 700–800 metrů neexistoval neúspěšný zásah!“

– Otto Carius, německý tankový velitel

Faktor strachu: oprávněně, nebo vlivem silné propagandy?

Goebbelsova neúnavná propaganda hrála v glorifikaci tanků Tiger důležitou roli. Středem pozornosti se stala věhlasná tanková esa jako Michael Wittmann, která byla bohatě vyznamenána za své úspěchy na bojišti. V kontrastu s tím byli spojenečtí a američtí vojáci vykreslováni jako paralyzování bojovníci, kteří neměli na pancíř a palebnou sílu strojů Tiger I jak odpovědět.

Tiger I je v závodě Henschel nakládán na speciální železniční vůz, 1942. Autor: Bundesarchiv, Bild 146-1972-064-61 / CC.

Tiger I v Itálii.

Vlevo: Tiger I je v závodě Henschel nakládán na speciální železniční vůz, 1942. Vpravo: Tiger I v Itálii.

Samozřejmě to není tak úplně pravda a nikdy byste neměli věřit všemu, co se vám říká. Mnoho strojů Tiger se potýkalo s omezujícími technickými problémy. Spojenci v průběhu války několik z nich zajali a prováděli na nich rozsáhlé testy výkonnosti a průbojnosti. Podařilo se jim tak odhalit slabá místa stroje Tiger I a rozšířit tuto informaci mezi konstruktéry, inženýry a posádkami tanků, aby mohli začít vyvíjet nové varianty tanků a taktiky boje.

„Strojů Tiger a Panther se nemusíme obávat. S německým pancířem si bez problémů poradíme.“

– Bernard Montgomery, britský polní maršál, v reakci na „Teror Tigerů“ v Normandii.

Spojenecká odezva: Boj s tygří hrozbou

Vypálené tanky Tiger v italském Cori.

Americký voják si prohlíží probití tanku Tiger I.

Vlevo: Vypálené tanky Tiger v italském Cori. Vpravo: Americký voják prohlíží probití tanku Tiger I.

Nová taktika vyžadovala nervy ze železa, zatímco jiní volali po pevné ruce a precizní přesnosti. V potaz se muselo samozřejmě brát mnoho proměnných –⁠ terén, počasí, typ obrany nebo útoku a tak dále – zde je však několik klíčových spojeneckých principů a reakcí, jak překonat hrozbu tanků Tiger:

Lepší děla a výkon
Stroje Tiger se už záhy musely potýkat s hrozbou v podobě IS-2 a ISU-152 se silnou 122mm a 152mm výzbrojí. Tyto stroje si v boji s tanky Tiger vedly nadmíru efektivně. Sověti také vyvinuli 85mm protitankové dělo, které bylo umístěno na neskutečně rychle sériově vyráběné tanky T-34, a vznikl tak T-34-85. Později přišel SU-85, který dokázal stroje Tiger efektivně zneškodnit na delší vzdálenost.

Britskou odpovědí na tento problém bylo 17liberní dělo umístěné na tanku Sherman Firefly a některých stíhačích tanků M10, které dokázalo efektivně probít pancíř strojů Tiger. Bylo vyrobeno přes 2 000 kusů. 90mm děla amerických stíhačů tanků M36 a později M26 Pershing také představovala adekvátní protizbraň.

Zblízka a osobně
Objeďte Tiger a zaútočte ze strany či zezadu, nebo si počkejte, až se k vám přiblíží. Držte své nervy na uzdě a čekejte, až bude ve vašem dosahu. Takovou radu obdržely tankové posádky. Vylákání stroje Tiger zpoza krytu tak, aby vystavil svůj boční nebo zadní pancíř, a následné zasažení ze vzdálenosti kolem 450 m se ukázalo být tou nejlepší cestou. První výstřel se ale musel počítat!

Míření na malá zranitelná místa
Tiger byl plný menších zranitelných míst. Bylo například zjištěno, že velitelská kupole je vysoce umístěný a chatrný poklop, který je na věž pouze přivařen. Výsledkem toho bylo snadné ho zaměřit a zneškodnit velitele. Posádkám se doporučovalo mířit na dělo, otvor s kulometem, pásy, velitelskou kupoli a palivové nádrže. Tento příklad ze sovětských směrnic vychází z raných střetnutí s tanky Tiger na východní frontě a byl rychle sdílen s ostatními Spojenci, aby jim pomohl hrozbu neutralizovat.

Německá tanková posádka prohlíží zásah bez probití na tanku Tiger I. Autor: Bundesarchiv, Bild 101I-022-2935-24 / CC.

Probití granáty uvnitř tanku Tiger I.

Vlevo: Německá tanková posádka prohlíží zásah bez probití na tanku Tiger I. Vpravo: Probití granáty uvnitř tanku Tiger I.

Lov ve smečkách
Velké úspěchy slavilo koordinované úsilí při přepadávání tanků Tiger. Oslepení a zaměření z několika úhlu vedlo k tomu, že měla jejich posádka potíže identifikovat hlavní hrozbu a efektivně vybírat z několika cílů, mířit a provádět odvetnou palbu.

Americké tankové jednotky se také spoléhaly na podporu ze vzduchu, dělostřelectvo a stíhače tanků. Čety o pěti tancích dostaly instrukce k rozdělení do dvou skupin: jedna upoutala německou palbu, zatímco druhá protivníky objela a zaútočila na ně z boku nebo zezadu.

„Dokonce i hromadná palba ze všech zbraní dokáže snížit bojovou sílu ‚Tigera‘, protože i pokud neprobije pevný pancíř, dojde k poškození zranitelných částí –⁠ pásů a podvozku, zbraní, prstence věže, optiky.“

– Německé vrchní velitelství, poznámka výcvikové divize

Tiger 131: Nejznámější Tiger

Král Jiří VI. s Britskou armádou provádí v Tunisu inspekci zajatého německého tanku Tiger I (později Tiger 131), červen 1943.

Zajatý německý tank Tiger I (později Tiger 131), 6. květen 1943.

Vlevo: Král Jiří VI. s Britskou armádou provádí v Tunisu inspekci zajatého německého tanku Tiger I, červen 1943.
Vpravo: Zajatý tank, 6. květen 1943.

Každý pravý tankový nadšenec už někdy slyšel o legendárním stroji VI Tiger 131 , zajatém během německého postupu severní Afrikou, který si nakonec našel cestu až do Tankového muzea v Bovingtonu. Jedná se o jediný funkční Tiger, který se dodnes dochoval poté, co byl britským silami před téměř 80 lety v dubnu 1943 zneškodněn.

V roce 1943 obdržel britský 2. prapor Sherwood Foresters rozkaz k útoku na několik tanků Tiger z německého těžkého tankového oddílu 504 u tuniského Gueriat el Atach, známého též jako bod 174. Po provedení klešťového manévru se jednomu z tanků Churchill podařilo úspěšně zasáhnout prstenec věže stroje Tiger a zaklínit tak jeho dělo při otáčení. Podle údajů poté zraněná nebo znehybněná německá posádka tank opustila v dobrém funkčním stavu. Tento úspěch měl pro Spojence nevyčíslitelnou hodnotu, protože tank mohli poslat zpět do Anglie a provádět na něm testy, které by odhalily jeho slabé stránky.