Marija Okťabrskaja, Bojová družka

Během 2. světové války sloužilo v Rudé armádě 800 000 žen, z nichž většina bojovala přímo na frontě. Některé měly to štěstí, že bojovaly mimo hlavní frontu, například ženy v protiletadlových jednotkách. Marija Okťabrskaja byla však povolána přímo do akce.

Jak se tam ocitla? Jejím příběhem by se mohlo inspirovat mnoho fiktivních románů. Marija se narodila v roce 1905 v jedné chudé rodině. A to říkáme ještě velice mírně, protože ve své době byla považována za nevolníka. To je jen jiný název pro otroka. Vzhledem k tomu, že pocházela z takového prostředí, vůbec nepřekvapí její náklonnost ke komunismu, který jí přinesl vzdělání, dvě práce a dokonce i manžela.  

Zrození Bojové družky

V roce 1925 si vzala Ilju Okťabrského, sovětského vojenského důstojníka. Právě tehdy se jí začal zamlouvat vojenský život: stala se z ní sestřička a naučila se používat zbraně i řídit vozidla. Zkrátka budoucí skvělá vojačka.

Jenže pak na východní frontě zaútočilo nacistické Německo a v srpnu 1941 padl její manžel padl v boji nedaleko Kyjeva. Komunikace byla v té době velmi nevyzpytatelná, takže trvalo dva měsíce, než ji zpráva zastihla. Nemohla myslet na nic jiného než pomstu, rozhodla se proto prodat veškerý svůj majetek a nechat si za 50 000 rublů postavit tank T-34

Bojová družka vyobrazená ve hře World of Tanks: Mercenaries

Marija Okťabrskaja si přála přispět svým dílem pod dvěma podmínkami: chtěla pojmenovat svůj tank a také ho řídit, což nebylo v té době až tak neobvyklé. Požádala o to dokonce samotného Stalina a ten jí vyhověl. Marija měla to štěstí, že mohla absolvovat kompletní pětiměsíční výcvik. Mnoho jiných tankistů bylo naproti tomu posláno rovnou na frontu. Stala se z ní řidička a mechanička.

Křest ohněm

Podle názoru většiny vojáků Rudé armády se jednalo pouze o propagační trik. Zanedlouho však zjistili, jak moc se spletli. Její tank Bojová družka („Боевая подруга“) byl vyslán do Smolensku, aby rozdrtil německý odpor. Právě tam bylo její vozidlo zasaženo a Marija navzdory rozkazům vyskočila z tanku, aby ho opravila přímo pod nepřátelskou palbou. 

Tímto činem si získala respekt svých soudruhů. Někdy však pouhý respekt nestačí a musíte ho stvrdit frčkami: povýšila na seržantku

Po měsíci zaútočila ve Vitebsku na nepřátelské obranné pozice a znovu vylezla z tanku kvůli opravám. Bojová družka byla dočasně vyřazena z boje dělostřeleckými granáty, Marija se však nevzdávala.

Hrdinka Sovětského svazu

Její pověst rychle rostla, ale Leningradsko-novgorodská operace se ukázala být její poslední. Právě tam Marija se svou posádkou pročesávala zákopy, ničila německé pozice a dokonce zneškodnila i samohybné dělo. Bojová družka však dostala třetí zásah. Tankové pásy potřebovaly opravu, tak Marija Okťabrskaja znovu vyskočila z tanku, aby je dala do kupy. Tentokrát ale byla zasažena.

Ztratila vědomí a už se nikdy neprobudila. Marija byla v kómatu celé dva měsíce a nakonec zemřela 15. března 1944. Tank přežil svou řidičku: Marija zvládla ve zmatku bitvy opravit pásy a tank T-34 dojel až do Berlína

Posmrtně jí byl za statečnost udělen čestný titul hrdinka Sovětského svazu. Stala se inspirací pro tisíce žen, které se po jejím vzoru rozhodly zapojit do boje.

 

Do boje!

Zavřít