Úryvek z osobního deníku Ermelindy Jungové
Tihleti psi Aliance se neumí poučit ze zkušeností. Naposledy jsem jim dala pořádně co proto, a i tak se teď připravují k odvetě. Čeho se tím snaží dosáhnout? Základní principy logického myšlení jim zřejmě vůbec nic neříkají. Jaké mají šance, že výsledek jejich snažení bude jiný než minule? Na jedné straně rovnice (či spíše nerovnice) je těžkopádná a zkostnatělá byrokratická struktura ukrývající se za maskou tajné mezinárodní organizace. Na druhé straně stojí výkvět vědy, ambiciózní badatelka a inženýrka s mnohaletými zkušenostmi s odrážením nezvaných hostů, kteří si chtěli přivlastnit vynálezy jak její, tak jejího otce, a klást překážky svobodnému vědeckému poznání.
Nejdůležitější však je, že tato odvážná vědkyně právě dokončila něco, co může být právem považováno za její opus magnum (aspoň prozatím). Navrhnout a sestrojit silný generátor, resp. projektor, možná není ten nejtěžší úkol na světě. Něco jiného však je, když máte takové zařízení integrovat do skupiny satelitů na nízkých oběžných drahách tak, aby odrážely energetický výboj zpět na povrch planety, a navíc pak instalovat kontrolní modul tohoto zařízení na obrněné vozidlo. Všechny ty bezesné noci, strávené prací na mém srdečním projektu, se však vyplatily, stejně jako ty nesčetné litry kávy, kterou mi připravil můj osobní asistent! Přikážu tomuto upravenému strážci, aby mi přinesl šampaňské ze sklepa – Hyperion je nyní totiž zcela provozuschopný!
Záznam z hlasového deníku Hannelore Ritter
Pro někoho je možná těžké Ermelindu litovat a místo toho ji obdivují nebo jí závidí: Je přece inteligentní a krásná a zároveň toho i přes své mládí už tolik dokázala. Jenže i navzdory tomuhle všemu může být člověk uvnitř rozervaný. Ambice jsou jako všepohlcující oheň živený úspěchy. Vím, že má mladší sestra si zrovna teď prochází složitou životní fází – já sama jsem to měla stejně. My, kdo jsme géniové už od dětství, dospíváme pomalu a naše mysli dokážou snadno klamat samy sebe. Z vlastní zkušenosti vím, že sestřina touha po nekonečných vědomostech je ve skutečnosti zoufalou snahou o uznání, a to především od našeho otce, kterého si Ermelinda (naivně) idealizuje. Sestra také baží po přijetí a po nalezení konkrétního cíle v životě, jemuž by mohla svoji práci věnovat. (Poznámka pro mě: Uvědomuji si, že toto je součástí i mé motivace, proč pomáhám Alianci a vrtám se v jejich podřadných vozidlech. A ano, je mi příjemné, když jsou má řešení vychvalována a když se na mě nová operátorka Jana snaží zapůsobit.)
Skutečný problém se zázračnými dětmi je ten, že naše vzájemné pošťuchování může vážně ublížit ostatním – a koneckonců i nám samým. Nejsem si jistá, jestli Ermelinda opravdu rozumí potenciálu svého nejnovějšího vynálezu. Nejen, že jde o zbraň hromadného ničení, ale co hůř, rozsah jejího účinku jde škálovat. Rozhodně nesmí skončit ve špatných rukou. (Poznámka pro mě: Aliance má mnoho rukou. Jak si můžeš být tak jistá, že ani jedna z nich není do něčeho namočená, Hannelore?) Stejně jako Ermelindu, i mě popálily mé vlastní ambice. Ale přežila jsem, byť jsem se pak pomalu začala užírat nejistotou, tím neúnavným sokem, který se objeví, když je vám nad třicet.
Každopádně... Především chci zachránit svou sestru, a to jak před ní samotnou, tak i před Aliancí. Ta se totiž příliš bojí sestřiných vynálezů na to, aby si uvědomila, že Ermelinda v hloubi duše nikomu nic zlého nepřeje. (Poznámka pro mě: Doufám ovšem, že se nemýlím, zaslepená sesterskou láskou.) Vím také, z čeho vychází jméno toho odpudivého zařízení, Hyperionu. Papi se velmi zajímal o staroseverskou mytologii, ale my dvě jsme si oblíbily spíše tu řeckou a Ermelinda mě občas žádala, abych jí četla o titánech a bozích. Dokázala sice knížku prolistovat během chviličky, ale radši poslouchala mé předčítání. Jednou mi to dokonce přiznala.
Úryvek z osobního deníku Ermelindy Jungové
Vypadá to, že rozložení sil se nakonec nevyvíjí úplně v můj prospěch, jak jsem čekala. Od svých zdrojů jsem dostala informaci, že Aliance disponuje esem ve svém organizačním rukávu. A spíš než o esu bych měla mluvit o křížové královně, protože se jedná o mou vlastní protřelou sestru. Žádný div, že nabyla jejich důvěry tak jednoduše. Pokud je v něčem lepší než já, je to její schopnost navazovat užitečné kontakty a využívat je na maximum. Ale, Hannelore, tohle je už trochu moc. Tady se už nejde ohlížet na sourozenecké vztahy. Jestli si myslíš, že mi házíš rukavici jako výzvu, velmi se pleteš – svým jednáním jdeš proti rodině a našim hodnotám! Tak do toho. Ať toto střetnutí vejde do historie jako „duel dvou sester“.