Upozornění!
Položka novinek, kterou si prohlížíte, je ve starém formátu webové stránky. V některých verzích prohlížečů se mohou vyskytnout problémy s jejím zobrazením.

Zavřít

Zaostřeno na švédské těžké tanky

Titulky můžete zapnout pomocí tlačítka nastavení v pravém dolním rohu přehrávače.

Ne zrovna mnoho švédských tanků to dotáhlo dál, než na rýsovací prkno. Nelze však popřít, že by se za nimi na bojišti otočilo pěkných pár věží, a pravděpodobně by díky vysoce sklopené konstrukci korby projely bez škrábnutí. Naštěstí může World of Tanks cokoliv z toho přivést do reality!

EMIL I, EMIL II a Kranvagn jsou tři nové těžké tanky pro švédský strom v  aktualizaci 9.17, a zde se podíváme na jejich silné a slabé stránky, plus něco málo z historie.

EMIL I

Kombinace pevného pancíře a děla s automatickým nabíjením mění tank EMIL I v závažnou hrozbu v boji zblízka, zatímco jeho zaměřování je dostatečné pro boj z druhé linie.

Přehled

Odolnost:  silný čelní pancíř, nízký profil a malé rozměry z něho činí při přímé jízdě efektivní vozidlo. Je to obtížný cíl na odhalení i zasažení. Když budete chytře využívat sklápění jeho děla (-12°) tak na bojišti vydržíte déle.

Pohyblivost:  je více kompaktní než АМХ 50 100, dokáže dosáhnout rychlosti 50 km/h (s cestovní rychlostí 42 – 43 km/h), a snadno si dokáže najít dobře chráněnou pozici, odkud vyprázdní svůj zásobník, zatímco zůstává skrytý za kopcem.

Palebná síla:  jeho čtyř raný zásobník je dostatečný k tomu, aby rozebral téměř jakékoliv vozidlo VIII. úrovně, kromě těžkých tanků a silně obrněných středních tanků. EMIL I vyprázdní celý zásobník rychleji, než АМХ 50 100, a nemusí se příliš dlouho vystavovat nepřátelské palbě. Slušná stabilizace děla za pohybu mu umožňuje střílet okamžitě, nebo po krátkém zastavení.

EMIL II a Kranvagn

EMIL II vám může dát pěkný náhled na to, co vás čeká na vrcholku stromu. Tento stroj IX. úrovně na odrážení granátů je určený pro nerovný terén a útoky ze zálohy. Avšak plný potenciál švédských tanků se otevírá na X. úrovni, s plochou korbou odolného vozidla Kranvagn.

Přehled

Odolnost:  Kranvagn se chlubí silnějším pancířem, než АМХ 50B a T57 Heavy: vysoce sklopená korba (90 mm) a ještě lépe chráněná věž (210 mm) se sklopeným pancířem, malými průlezy a tvrdým vrškem. Jeho relativně malý profil, plochá korba a umístění děla ve věži jeho výdrž ještě dále posilují. Museli byste být ostrostřelci, abyste jeho věž zasáhli, což z něho, společně s vysoce sklopeným pancířem, činí opravdu odolné vozidlo.

Pohyblivost:  Kranvagn má dobrou cestovní rychlost a dost koňských sil na to, aby předběhl T57 Heavy. Ve sportu by byl americký T57 Heavy šampión závodů v chůzi, francouzský АМХ 50B vynikající sprinter, a Švéd běžec na dlouhou vzdálenost.

Palebná síla:  Kranvagn má namontované 120mm dělo s průbojnými granáty, skvělé pro posílání pohyblivých cílů zpátky domů. Ačkoliv je nabíjení pomalejší než u vozidel AMX 50B a T57 Heavy, tak skvělé sklápění děla (-12°) to do značné míry kompenzuje. Také to vozidlu Kranvagn umožňuje odrážet nepřátelské granáty (pokud se správně naúhluje) a využívat nerovný terén k ostřelování nepřátel.

Historické okénko

Švédská armáda nevyužívala během 2. světové války pro svá vozidla označení „střední tank“. Obrněná brigáda (ano, původně byla jen jedna) měla lehké tanky a těžké tanky. Mezi lehké tanky patřili Strv m/37, m/38, m/39, m/40 a m/41, a jako „těžký“ pak byl Strv m/42, jenž byl se svými 22,5 tuny lehčí, než většina středních tanků. I když armáda chtěla silná děla a pancíř, nemohla prostě na začátku konfliktu přijmout tank jakkoliv těžší, než Strv m/42.

Hlavním důvodem byly obavy o strategickou pohyblivost. Armáda neměla s těžkými pásovými vozidly žádné zkušenosti a bála se, že omezená infrastruktura země nebude schopná těžší tanky podporovat — to bylo v době, kdy byl do služby zařazen Strv m/42, Byl už více než dvakrát těžší, než současně sloužící tanky. Průzkumy silničních mostů ukázaly, že jen asi pouhá polovina z nich by dokázala unést 22tunové vozidlo bez poškození. Nepřítel by přirozeně trpěl stejnými problémy, a proto nebyl ve skutečnosti těžší tank potřebný.

Po válce si armáda uvědomila, že těžké tanky ve skutečnosti neměly v obtížném terénu tolik problémů, a také vyšlo najevo, že k boji proti tankům byly nejlepší zase tanky. Bylo zapotřebí tanku, který by dokázal bojovat s tanky potenciálního nepřítele za stejných podmínek, a nyní musel poskytovat i spolehlivou NBC ochranu.

Práce na „těžkém“ projektu začaly v roce 1949, a v 50. letech bylo vytvořeno 18 konceptů tanků, všechny určené k boji proti sovětským IS-3. Po odhalení hlavní slabiny nepřítele (hmotnosti), se Švédové zaměřili na vytvoření těžkého tanku, který by vážil méně, a vybrali si lehčí konstrukci oscilační věže, oproti klasickému uspořádání věže u IS-3. Když použili jako základ francouzský AMX 50B, umožňoval koncept nového tanku montáž svou typů děl s automatickým nabíjením, což by mu dalo v boji výhodu díky tomu, že by posádka ušetřila cenné vteřiny, jež by strávila výměnou munice. Bez ohledu na to, jak vypadala na papíru, způsobila nakonec v roce 1954 konstrukce této velmi originální věže zastavení „těžkého“ projektu.

Po válce existovala ohledně budoucnosti tanků určitá nejistota. Armáda si uvědomila, že Strv m/42 byl teď tak dokonale zastaralý, že se nehodil k ničemu náročnějšímu, než střelbě HE granátů na pěchotu. Byl zapotřebí moderní tank, a Centurion mohl být dodán okamžitě. Nákup byl proveden velmi rychle a téměř bez jakéhokoliv posouzení, a domácímu „těžkému“ projektu, který měl v podstatě stejný cíl, byla přiřazena nižší priorita a nakonec byl zrušen.

I když koncepty švédských těžkých tanků nikdy nevyjely na bojiště, tak projekt „EMIL“ k národnímu tankovému strojírenskému průmyslu několika zajímavými a originálními konstrukcemi.

To je, co se týká švédských těžkých tanků, vše. Dobře tyto informace využijte, až vyrazí na bojiště, a zůstaňte s námi pro podrobný profil přicházející větve stíhačů tanků.

Chcete předběžný náhled na aktualizaci 9.17? Zapojte se do veřejného testu — k vyzkoušení je toho víc, než jen švédské tanky!
Zavřít