Upozornění!
Položka novinek, kterou si prohlížíte, je ve starém formátu webové stránky. V některých verzích prohlížečů se mohou vyskytnout problémy s jejím zobrazením.

Zavřít

Vítejte v rodné zemi tanků

Možná víte, že společnost Wargaming.net nedávno věnovala peníze skupině Lincoln Tank Memorial Group. Jejím cílem je postavit pomník u továrny Foster, kde byl v roce 1916 postaven první tank.

Celý příběh vám povypráví můj kamarád spisovatel Richard Pullen, jehož dědeček George Atkin na výrobě tanků ve společnosti William Foster and Co ve městě Lincoln za první světové války pracoval.

Dobrou zábavu,

The_Challenger

 

 

V roce 1915 byla 1. světová válka v plném proudu a všichni si začali bolestivě uvědomovat hrozivý potenciál tohoto nového druhu válčení. Za posledních 100 let byly napsány už miliony slov, která měla vysvětlit důvody zákopové války a masakru, který následoval. Ovšem důvody celé patové situace lze patrně shrnout do jediného slova: mechanizace. Poprvé se stalo, že proti sobě stály dvě světové super velmoci a obě byly vybaveny nejmodernějšími a nejefektivnějšími zbraněmi. Denně se používaly ponorky, letadla, přesné dělostřelectvo, výbušniny i bojový plyn. Přes všechny tyto nové válečné stroje však za patovou situací stojí zejména dva zdánlivě nesouvisející vynálezy, které ovlivnily první světovou válku jako žádné jiné – kulomet a ostnatý drát. Pokud se jedna nebo druhá strana pokusila vyrazit přes zemi nikoho, zastavily ji kilometry neprostupných pásů ostnatého drátu a překrývaná pole kulometné palby. Otázka tedy zněla jednoduše: jak dostat muže do nepřátelských zákopů, aniž by je zlikvidovaly nepřátelské kulomety nebo se nechytili do drátů. Začalo se tomu říkat „Rébus zákopové války“. Komu by se podařilo tuto zdánlivě neřešitelnou hádanku rozlousknout jako prvnímu, učinil by válku znovu pohyblivou a asi měl i šanci vyhrát. Jak ale projít přes dráty i kulomety, aniž byste ztratili všechny muže? 

 

„Mother“ – první tank na světě

Řešení celé hádanky se nakonec objevilo v malé zemědělské společnosti v anglickém městě Lincoln. William Foster and Co Ltd byla firma relativně malá, ale byla proslulá vysokou kvalitou a rychlostí výroby. Prvním strojem, který společnost Fosters pro nově vzniklý výbor Admiralty Landships Committee vyrobila, byl Tritton Trench Crosser. Ačkoli se na něm sešlo spoustu dobrých nápadů, nejednalo se o vozidlo, které výbor hledal. Jedním z největších problémů byl fakt, že mělo kola, která byla naprosto nevhodná pro překračování zadrátovaných močálů rozervaných dělostřelectvem, jaké se nyní nacházely například na yperském oblouku. Potřeba zde byl stroj, který by za jízdy drtil ostnatý drát po sebou. Brzy bylo jasné, že jedinou možností, jak dráty projet a možná vyřešit celý rébus, jsou pásová vozidla.

Věděli to spojenci i Němci a náhle tu byl závod o to, kdo jako první přijde se zázračnou zbraní, která vyhraje válku!


Tank Mother se projíždí po nábřeží v Burton Parku ve městě Lincoln

 

Testovací prostor ve městě Lincoln – polovina roku 1918

Prvnímu skutečnému pásovému vozidlu vyrobenému společností William Foster and Co Ltd se říkalo Little Willie. 

 


Little Willie ukazuje, co dokáže, při prvních testech v Burton Parku.

 

Stroj byl původně vybaven komerčně vyráběnými americkými pásy, které dobře vyhovovaly původnímu určení – pohyb lehkých traktorů po rovném povrchu. Nesnesly však váhu ani další síly uplatňované společností Fosters a byly rychle vyřazeny. Náhradu vymyslel hlavní ředitel společnosti Fosters William Tritton. Byla tak jednoduchá a robustní, jak jen to bylo možné, což novému stroji přesně vyhovovalo. Little Willie měl nyní nové pásy Tritton, byl poháněn motorem Daimler o síle 105 hp a měl převodovku jednoho z traktorů Foster Daimler, které společnost vyráběla od roku 1914. A navzdory nejrůznějším prohlášením nepoužíval Little Willie, ani jiný britský tank vyráběný za první světové války, ani šroubek z vozidel Holt nebo jiných amerických strojů. Little Willie se výborně hodil k testování mnoha dalších nápadů a konstrukcí. Původně měl mít přímo nad motorem uprostřed na střeše věž, ale neexistují řádné záznamy o tom, že by se jednalo o úspěch, a věž byla patrně prakticky okamžitě odstraněna.

 

Výroba zbrusu nových tanků MK IV

 

Willie měl hlavní korbu mezi pásy a na střeše věž, stejně jako dnešní tanky, takže byl na svou dobu dost moderní. Podle všechno podával mimo cesty vynikající výkon a při testech v Burton Parku v Lincolnu a později v Hatfield House bez potíží překonával umělé díry po granátech. Bohužel však prakticky nedokázal překonávat zákopy, a to ani ty relativně úzké, natož obrovské opevněné zákopy, které stavěli Němci. Proto se nikdy nedostal do výroby. Stroj Little Willie se snad ani nedá popsat jako kompletní tank. Navíc byl zastaralý prakticky už v době dokončení, protože tou dobou se už v lincolnských dílnách rýsoval další nápad. 

 


Zcela vlevo William Tritton

 

Ideální stroj pro překračování zákopů a válcování drátů by bylo veliké kolo, ale takové vozidlo by bylo skvělým cílem pro německé zaměřovače. Proto se myšlenka na kolo, které by drtilo vše, co mu stojí v cestě, změnila na kosodélník, což je i tvar prvního skutečného tanku. První kosodélníkový stroj vyjel z dílen William Fosters v lednu 1916 a v této rané fázi byl v továrně označován jako „Order AX“. Armáda jej pak přejmenovala na „His Majesties Landship Centipede“ (česky přibližně „Motorizovaná stonožka jejich veličenstev“), ale již zanedlouho se všichni shodli, armáda i civilisté, že bude znám jako Mother (Matka). Stroj Mother se nejprve v Lincolnu testoval na Poppletons Field a poté přešel na podrobnější zkoušky v blízkém Burton Parku. 2. února 1916 byl nový stroj převezen do Hatfield Parku severně od Londýna pro testování ministerstvem války. Vozidlo veškeré testy zvládlo a bez potíží překonávalo zákopy i rozbahněný terén, takže jeden z funkcionářů přítomný testování navrhoval, aby jich společnost Fosters vyrobila rovnou 3 000! To nebylo zrovna realistické, protože zkoušky jsou jedna věc a skutečné bojiště věc druhá. Ministerstvo války však přesto učinilo objednávku, kterou malá společnost William Foster and Co Ltd. nemohla nikdy sama splnit, takže se musely zapojit také továrny v Newcastlu, Glasgow a Birminghamu.

 


Little Willie v dílnách společnosti William Foster, 1915

 

Odpověď na rébus zákopové války byla nalezena v malé zemědělské firmě ve městě Lincoln a již brzy se do bojů zapojily první stroje Vickers Medium Mk I. První tanky však byly bohužel urychleně vyrobeny ze zrovna dostupných materiálů a první bitva u Flers-Courcelette16. září 1916 byla zklamáním.

 


MK1 C13 před první bitvou u Flers-Courcelette, září 1916. Velitel Lt Sir John Dashwood

 

Přestože byl bezventilový motor Daimler největší benzínový motor, který měli inženýři k dispozici, právě on se stal Achillovou patou prvních tanků. Tyto stroje vážily okolo 30 tun a motor měl problémy s takovou váhou pohnout i na pevných cestách, natož v kráterech a vrstvě bahna. Problém poměru mezi váhou a silou motoru měl samozřejmě negativní vliv na pancéřování. Síla pancíře nemohla přesáhnout 8 mm. Cokoli silnějšího by zvýšilo váhu stroje natolik, že by se ani nepohnul. Další potíže představoval fakt, že motor Daimler neměl palivové ani olejové čerpadlo. Olej se prostě převaloval ve sběrné nádrži a promazával konce klikových hřídelí, což na rovné silnici funguje bez problémů. Pokud je ale tank ve 45 stupních, když se snaží dostat z kráteru, odteče olej na nakloněnou stranu a motor se zanedlouho zadře. Největším problémem však bylo patrně chybějící palivové čerpadlo, protože benzín musel do karburátoru stékat samospádem z nejvyššího místa rámu předních pásů. Což bylo teoreticky v pořádku, ale právě na přední stranu tanku se soustředila německá palba a tendence ke vznícení byla brzy známá posádkám strojů i německým střelcům. Tanky byly nasazeny předčasně, a pokud by bylo dost času, mohly se tyto potíže vyřešit už v testovacím prostoru v Lincolnu. Takto se na ně přišlo až se skutečnými bojovými zkušenostmi, což stálo životy mnoha prvních posádek.

Stroj se však vyvíjel dál a při nasazení vozidel Mk IV v bitvě u Cambrai 20. listopadu 1917 už byla většina starých problémů odstraněna. Nová vozidla Mk IV vypadají jako Mk I, ale mají mnoho vylepšení, například větší únikové dveře, výkopové vybavení a palivové čerpadlo, díky kterému bylo možné skladovat palivo na bezpečnější zadní straně tanku. Mk IV konečně ukázal, co všechno mohou tanky dokázat. Ukázal, že s patřičnou podporou jsou tanky neodmyslitelnou součástí moderní války. Ke konci války v roce 1918 se do běžné armády zapojily stroje MK V a Medium A Whippet vyráběné v Lincolnu a od té doby by už nikoho ani nenapadlo vyrazit do bitvy bez tankových sil.



Zajatý stroj Medium A Whippet vyrobený v Lincolnu, který studovalo německé technické oddělení

 

Sledujte našeho The_Challenger na  .

Zavřít