Upozornění!
Položka novinek, kterou si prohlížíte, je ve starém formátu webové stránky. V některých verzích prohlížečů se mohou vyskytnout problémy s jejím zobrazením.

Zavřít

Britský obrněný Jeep, část 1.

V tomto článku nás komunitní přispěvovatel „Listy“ seznámí s obrněným transportérem Universal Carrier.

Universal Carrier bylo jedním z nejúspěšnějších vozidel meziválečného období. Podobným úspěchem se mohou chlubit pouze „tančíky“ Carden Loyd a lehké tanky z rodiny FT-17. S celkovým počtem 113 000 vyrobených kusů se zároveň jednalo o nejvíce vyráběné obrněné bojové vozidlo v historii. Výroba probíhala v pěti zemích. Vozidlo Carrier sloužilo téměř ve všech koutech světa po dobu 30 let a takřka u všech armád (a několika povstaleckých skupin) po celém světě. Design vozidla dokonce v průběhu druhé světové války okopírovali Italové a dali mu název Cingoletta 2800.

Carrier se ve hře World of Tanks objevil jako britský stíhač tanků 2. úrovně. Pojďme se na něj podívat podrobněji.

 

Řada vozidel Carrier

Ve 30. letech 20. století vyvinula společnost Vickers-Armstrongs vozidlo D50. Jednalo se o lehké pásové vozidlo, na kterém byl připevněn kulomet Vickers HMG střílející zpoza pancéřování. Vozidlo D50 mělo také nákladní prostor, sedadla pro posádku, stojan na kulomet a další vybavení.

 

Popisek: Původní bojový traktor 138 VAD 50 společnosti Vickers-Armstrongs, předchůdce všech vozidel Bren a Universal Carrier.
Britská armáda projevila o vozidlo zájem a vyžádala si jeden prototyp k testování. Jejich výsledná analýza doporuč+ila několik úprav vozidla, avšak základní koncepce a design byly považovány za solidní. Armáda poté v roce 1936 objednala třináct upravených vozidel k dalšímu testování. Později téhož roku už objednali celou výrobu a výsledkem bylo vozidlo Medium Machine Gun Carrier (univerzální střední transportér s kulometem).

 

Po prozkoumání funkčnosti designu zahájila armáda testování a vývoj několika verzí vozidla Medium Machine Gun Carrier. Nakonec bylo vyrobeno šest různých variant. Kromě vozidla Machine Gun Carrier spatřily světlo světa následující typy:

 

Scout Carrier


(V popředí se nachází vozidlo Scout Carrier, vzadu pak MMG Carrier)

Vozidlo sloužilo jako rádiový vůz pro obrněné pluky. Vypadalo velmi podobně jako Machine Gun Carrier, hlavním rozdílem byla bezdrátová sada a antény.

 

Cavalry Carrier

Toto vozidlo mělo v zadní části dovnitř směřující lavice k sezení pro vojáky. Využívaly jej regimenty kavalérie k dopravování průzkumných oddílů pěchoty do bitev. Kvůli nízkým bokům a vysoké pozici k sezení byli vojáci vystaveni nepřátelské palbě.

 

Bren Gun Carrier

Toto vozidlo se používalo jako obrněný dopravní prostředek pro děla Gun nebo pušky Boys a ozbrojené posádky. V zadní části vozidla byl malý obrněný prostor pro třetího vojáka. Zbraň bylo možné použít přímo z vozidla nebo ji odmontovat. Vozidlo Carrier a ozbrojené týmy sloužily jako mobilní rezervy a zadní hlídky. Bylo je možné využít také k rychlému přesunu na křídlo nepřítele. Především díky manévrovatelnosti vozidla Carrier a jeho pancéřování se ozbrojený tým dostal na místo rychle a bezpečně, což jiným běžným způsobem nebylo možné.

 

Anti-Tank Carrier

Toto vozidlo není ve hře k dispozici. Krátce před válkou armáda testovala stroj se skříňovou karoserií. Karoserie vypadala podobně jako ta u pozdějšího vozidla Universal Carrier, ale pozice velitele i řidiče byla zastřešena. Na krytu motoru byl umístěn půlkruhový štít, do kterého bylo namontováno dělo 2-Pounder. Z neznámých důvodů se však vozidlo nikdy nedostalo až do služby.

 

Artillery Observation Post Carrier

Upravené vozidlo Scout Carrier s možností přepravy a nasazení telefonického a rádiového vybavení. Zbraňový otvor byl upraven tak, aby v něm bylo možné použít dalekohled a při volání dělostřelectva byl důstojník chráněn pancéřováním vozidla.

 

Nasazení na frontě 

S výjimkou vozidla Carrier s dělem 2-Pounder sloužilo všech pět dalších variant v Britském expedičním sboru (British Expeditionary Force – BEF) ve Francii. Vozidla Carrier Scout a Bren Gun Carrier byla nasazena také v počáteční fázi Pouštní války. Většina byla zničena při nájezdech nebo na plážích u města Dunkirk.

Tyto ztráty byly svým způsobem prospěšné. Před válkou totiž armáda začala hledat jeden typ vozidla, kterým by nahradila všech pět zmíněných verzí. V roce 1939 se pak zrodila myšlenka vozidla Universal Carrier.
Vozidlo Universal Carrier vypadalo díky krabicové karoserii a centrálnímu umístění motoru velmi podobně jako verze 2-Pounder. V mnoha ohledech se však lišilo. Kupříkladu střechu nad střelcem a řidičem bylo možné odejmout. Několik se jich používalo ve Francii.

Právě z tohoto designu vychází vozidlo, které nyní tak důvěrně známe. 


(Jedna z raných plamenometných zbraní namontovaných na vozidle Universal Carrier)

Vozidlo Universal Carrier je často chybně označováno jako „Bren Gun Carrier“. Je to pravděpodobně kvůli pěchotě, která využívala většinu z nich, a když je obdrželi poprvé, byla nasazena spolu s vozidly Bren Gun Carrier.
Každý prapor pěchoty v armádě Británie a Britského společenství národů disponoval četou deseti těchto vozidel. V pozdější fázi války se počet navýšil na třináct. Byla vybavena děly Bren a zhruba každé třetí také puškami Boys (ty byly později nahrazeny zbraněmi Projector Infantry Anti-Tank (PIAT)). Aby bylo možné uspokojit veškerou poptávku, byla vozidla vyráběna v Kanadě, Austrálii, na Novém Zélandu a ve Spojených státech. O něco větší verze se vyráběla také ve Spojených státech pod názvem T-16.

Vozidla Carrier sloužila nejen v silách Společenství, ale byla dodávána také do Sovětského svazu.

Německo ukořistěná vozidla nasazovalo také, obvykle jako samohybná děla. K dispozici je fotografie dokazující použití děl FLAK-38 a PAK-36 na těchto ukořistěných vozidlech. Používali je také k přepravě týmů lovících tanky, které byly vyzbrojeny pancéřovými pěstmi a protipancéřovanými zbraněmi.

Námořní pěchota Spojených států využila vozidla Universal Carrier na ostrově Guadalcanal, přičemž Armáda Spojených států je nasadila na Filipínách. Otázkou zůstává, jakým způsobem tato vozidla získali, jelikož ani jedna z ozbrojených složek je oficiálně neměla mít k dispozici. Vysvětlením je nákladní loď směřující do Hongkongu, která byla odkloněna na Filipíny poté, co jej dobyli Japonci. Dorazila na Filipíny, kde byl její náklad předán americké armádě k obraně ostrova. Součástí nákladu bylo 16 vozidel Carrier.
V případě námořnictva na ostrově Guadalcanal lze původ vozidel zjistit jen stěží a přesné záznamy nejsou k nalezení. Objevily se spekulace, že mariňáci trávili nějaký čas v Austrálii a mohli tak nějaké získat tam. 

Jedním z největších problémů, které se vozidlům Carrier nikdy nepodařilo překonat, bylo myšlení velitelů, kteří velice často výraz „pancéřovaný“ zaměňovali za „tank“. Často tak byla vozidla využívána jako útočná. Což je pravděpodobně jedna z rolí, pro kterou se vozidla Carrier vůbec nehodí. Ve většině případů byla okamžitě zničena nepřátelskými protitankovými zbraněmi. Pokud však byla využívána v odpovídajících situacích, poskytovala vozidla Carrier naprosto skvělé vlastnosti v podobě dobré obranyschopnosti, průzkumných možností i dopravy všech součástí praporu pěchoty.

 

Přidejte se k nám i příště při zkoumání, co všechno vlastně vozidlo Universal Carrier umí i neumí. V jaké nejpotrhlejší situaci si dokážete představit jeho využití? Ať už je vaše fantazie jakkoli bujná, jistě se ani zdaleka nevyrovná bizarním projektům, které s nimi byly skutečně realizovány.

Zavřít