Upozornění!
Položka novinek, kterou si prohlížíte, je ve starém formátu webové stránky. V některých verzích prohlížečů se mohou vyskytnout problémy s jejím zobrazením.

Zavřít

Ocelová královna – část druhá

Tento týden se v rámci seriálu od uživatele „Listy“ opět podíváme na historii tanku Matilda.

 

Na sklonku života

Po bitvě o Francii byla standardní verze tanku Matilda úplně vyřazena ze služby na frontě. 48 tanků Matilda Senior skončilo u 7. královského tankového pluku a byly vyslány do Severoafrické kampaně. Tanky se v poušti osvědčily daleko lépe než v Evropě. Díky jemnějšímu písčitému terénu se podvozek nacházel ve výšce, pro kterou byl určen. Spolehlivost tanku se zlepšila i díky tomu, že v daném terénu nebylo potřeba tolik zatáčet ani jinak manévrovat. Přičtěte k tomu i kvalitní pancíř a hned pochopíte, proč se verzi A12 přezdívalo Pouštní královna.

V první akci čelil 7. královský tankový pluk Malettiho skupině (italská jednotka pod vedením generála Malettiho). Skupinu tvořily dva prapory obrněných vozidel a šest praporů pěchoty.
Za podpory letectva a dělostřelectva a v doprovodu 11. indické divize se tankům Matilda Senior podařilo dostat do týlu pozic Malettiho skupiny a zahájit hromadný útok. Hned v prvních deseti minutách se jim podařilo zničit většinu italských obrněnců. Tanky pak zdevastovaly zbývající pozice. Navzdory italskému odporu a zásahům z bezprostřední blízkosti, které tankům Matilda Senior působila italská děla AT, byla obrana rozmetána a celá operace dokončena během 5 hodin. Po celonočním boji se 7. královský tankový pluk připojil k ničení zbývajícího nepřátelského odporu v oblasti.

 

Další významnou účastí byla podpora australských vojáků při útoku na pevnost Bardia. Při této akci zkoušel Královský tankový pluk různé experimentální metody k překonávání minových polí, ostnatých drátů a protitankových příkopů. Mezi takové vynálezy patřil i most tlačený na pásech, který byl sestrojen ze součástek vymontovaných z transportéru Universal Carrier. Při pokládání na místo byl most natlačen do příkopu. Poté byl odpojen a tank po něm přejel. 

 

V Bardii objevil 7. královský tankový pluk mnoho italských bunkrů. Jelikož posádky neměly k dispozici explozivní munici pro svá dvoulibrová děla, rozhodly se bunkry zdemolovat pomocí nájezdů samotných tanků. 25tunová demoliční koule Matilda Senior se pro tento účel ukázala jako velice účinný nástroj, navzdory zátěži a únavě v důsledku velkých vzdáleností, které již tanky měly za sebou. V době, kdy se 7. královský tankový pluk účastnil bitvy o Tobruk, zbývala už jen jediná funkční tanková flotila. Navzdory veškerému nelítostnému válčení byla pouze jediná ztráta způsobena nepřátelským zákrokem.


Tank Matilda Senior sloužil dále v 7., 4., 42. a 44. královském tankovém pluku po celou dobu operací Battleaxe a Crusader. Začaly se však objevovat první nedostatky. Navzdory faktu, že ani německé 50mm dělo PAK-38 nedokázalo tankům Matilda Senior spolehlivě ublížit, nebylo možné kvůli potřebně pohyblivosti při pouštních bojích účinně využít pěchotu ani pěchotní tanky. Což znamenalo, že v době bitev o Gazalu se tank Matilda stával v britských službách pomalu vzácností. 

 

Útěk k cirkusu

Přestože pouštní terén byl pro tank Matilda Senior více než vyhovující, bojiště CBI (Čína-Burma-Indie) pro něj byly doslova rájem. V džungli se použití teorie tankové pěchoty ukázalo jako schůdné. Díky malé velikosti, dobrému výkonu motoru a silnému pancéřování byl tank Matilda Senior velice vítaným rozšířením v řadách australských jednotek.

 

Australané si tank Matilda Senior často upravovali k obrazu svému. Kvůli spoustě podivných přestaveb se 4. australské obrněné brigádě neřeklo jinak než „cirkus“. Mnoho těchto přestaveb bylo běžných, jako například přidání dodatečného pancéřování do zadní části trupu nebo šasi motoru. Objevily se však i kuriozity v podobě plamenometů nebo různého technického vybavení. Nejpůsobivější byla pravděpodobně varianta Hedgehog (ježek).


Tato varianta spočívala v nasazení pancéřované schránky na zadní část tanku. Hydraulický systém umožňoval její zdvižení do palebné pozice. Ve schránce se nacházelo sedm pístových minometů s náboji o hmotnosti necelých 30 kilogramů. Tank byl nasměrován proti nepříteli a bylo vystřeleno požadované množství nábojů. Každý náboj nesl dvakrát více výbušnin než 152mm dělo tanku KV-2, pročež jakýkoli zásah bunkru byl více než zničující. 

 

Navzdory testování v roce 1945 k jeho nasazení do aktivní služby nikdy nedošlo, jelikož Japonci kapitulovali.

 

Polská záhada

Nedávno se objevily fotografie tanku Matilda A11 z Polska. 

 

Díky tomu vyvstala otázka, jak se tam dostal. Některé zdroje tvrdí, že jeden tank Matilda byl poslán polské armádě před zahájením války. Toto tvrzení však nelze nijak ověřit.
Jistě víme jen to, že Němci Britům ve Francii ukořistili 97 tanků Matilda. Pokud by vás zajímalo, proč bylo ukořistěno více tanků, než jich reálně sloužilo v 1. tankové brigádě, pak vězte, že rozdíl byl způsoben náhradními díly ve skladech, které Němci obsadili.
Dva z ukořistěných tanků Matilda byly poslány k testování do Kummersdorfu a jeden byl rozebrán kvůli analýze. Až na tyto výjimky jsou osudy dalších jednotlivých tanků neznámé. Je pravděpodobné, že několik náhradních podvozků bylo využito pro vnitrostátní bezpečnostní tanky, jelikož tímto způsobem Němci s ukořistěnými tanky často nakládali. Je tudíž možné, že tank Matilda z Polska patří právě k těmto.

 

Jistým překvapením může být fakt, že tank Matilda sloužil až do konce roku 1955, přestože jen jako součást výzbroje australských záloh.

 

Použité zdroje :

  • Kniha Davida Fletchera o tanku Matilda z nakladatelství Osprey.
  • Rozhovor Richarda Holmese s velitelem tanku Matilda A11
  • Informace z veřejných zdrojů
Zavřít