Upozornění!
Položka novinek, kterou si prohlížíte, je ve starém formátu webové stránky. V některých verzích prohlížečů se mohou vyskytnout problémy s jejím zobrazením.

Zavřít

Předběžná zpráva č. 2/0 - Sovětský T-34-76

Během mého času v armádě jsem se podílel na několika předběžných zprávách. Jejich účelem je lépe poznat dané vozidlo a pokud toho bude zapotřebí, dokázat se vypořádat s hrozbou, kterou by nakonec mohlo představovat. Zabýval jsem se mimo jiné tanky LeclercT-72 a M1A2. Dnes jsou tyto rozbory sice již prováděny pomocí pokročilejší technologie, jejich obsah se však od té doby mnoho nezměnil.

Dne 22. listopadu 1943 získala anglická Škola tankové technologie při Military College of Science, sídlící v Chobham Lane, Chertsey, plně vyzbrojený T-34-76.

Jaký na něj měli názor? Části psané kurzívou jsou citovány přímo z jejich zprávy.

 

Přehled

“Sověti se snažili o "mechanickou jednoduchost" , silné univerzální dělo, tlustý pancíř a především o takový návrh stroje, aby umožňoval hromadnou výrobu a to i s omezenými zdroji a s omezenými specializovanými výrobními prostředky. Některým prvkům tanku bylo věnováno méně pozornosti, než kolik bychom jim věnovali my (Spojené království), je ovšem znát praktický přístup k požadavkům na bojové vozidlo."

 

Pancéřování

 

Autoři zprávy použili k získání údajů o tvrdosti nástroje "Poldi", což mnozí nepovažují za nejlepší způsob jak to udělat. Nakonec, přestože se vyjádřili ke zpracování a jak "hrubé" bylo ve srovnání s britskými a americkými standardy, byl T-34 hodnocen velmi dobře. Ve zprávě je mnoho zmínek týkajících se kvality svařování: další znak nedostatku výrobních prostředků, v tomto případě svařovacích nástrojů. Zpráva proto zmiňuje, že svařovaná korba a odlévaná věž poskytují vynikající balistickou ochranu ale jen omezenou ochranu proti výbuchům.

 

Výzbroj

Ačkoliv v této fázi nebyly provedeny žádné zkoušky s ostrou střelbou, zpráva zmiňuje jak málo bylo ve věži místa a jaký to muselo mít vliv na obsluhu hlavní výzbroje, v tomto případě děla 76.2 mm.

Náměr děla: -3 až  +30 stupňů

V tomto případě byl záporný náměr děla očividně obětován pro zachování poměrně nízké věže. Zato rozsah kladného náměru děla je vynikající.

Co se týče vyváženosti hlavní výzbroje, zpráva zmiňuje, že dělo bylo velmi těžké. Z toho důvodu byly na spodní stranu kolébky připevněny čtyři kovové bloky jako zátěž. 

 

Na střelcově straně bylo umístěno kolo pro ruční ovládání náměru a vyžadovalo téměř 24 otočení pro změnu o celých 33 stupňů. Ruční otáčení dalo hodně práce a tak byla změna náměru náročná. Střelec měl velmi málo místa a při ovládání náměru narážel koleny do stěn. 

 

Otáčení

Bylo možné manuální tak poháněné otáčení věže. Autoři zprávy zmiňují, kolik práce to dalo a jaký odpor bylo třeba překonat, takže přesné zaměření muselo být obtížné. Opět je zde zmínka, jak bylo užívání kola pro ruční ovládání otáčení pro střelce nepohodlné. Abychom ale řekli pravdu, na základě zkušeností, toto je i u moderních bitevních tanků stále časově náročný a extrémně vyčerpávající způsob jak zaměřit cíl.

 

Koaxiální kulomet

Lehký kulomet 7.62 mm D.T (DEGTJAREV) byl poháněn plynem a jeho zásobník měl 63 nábojů. Střelec jej ovládal pedálem, kulomet byl jednoduchý, spolehlivý a efektivní.

 

Podpůrný kulomet

Stejný kulomet, ovšem umístěný v obrněné kopuli na vnější straně předního plátu a ovládaný spouští - zmiňují, že byl dobře usazen a dobře vyvážen.

 

Mířidla

Hlavní zbraň i koaxiální kulomet využívají buďto zaměřovač PT.4-7  (periskopický) nebo zahnutý teleskopický zaměřovač typu TMFD.

Oba zaměřovače poskytují zvětšení 2.5x. Kupodivu, zdá se, že zde není možnost přesného seřízení mířidel vzhledem k dělu, což se musí negativně projevit na jeho přesnosti, obzvláště na větší vzdálenosti.

 

Munice

Tank byl obdržen plně vyzbrojen 77 střelami pro dělo 76.2 mm, 31 zásobníky (2015 nábojů) pro 7.62 mm a s krabicí 20  granátů.

 

Uložení munice je jednoduché a je jasné, že cílem bylo unést pokud možno co nejvíce střeliva, nehledě na to, jak obtížný k němu nakonec během boje bude přístup. To vystihuje tento citát:

“Munice je umístěna v dřevěných bednách po 20 a rozbušky v malých vzduchotěsných plechovkách po 20. K dispozici je malý otvírák plechovek, ten však musí být užíván s opatrností, protože hrozí nebezpečí odpálení rozbušky."   COŽE!!!

 

     

 

Pohonná jednotka

V.2 60 stupňový V-12 válec (chlazený vodou) vyvíjející 500 koňských sil

Levný na výrobu a lehký, toto byl v podstatě letecký motor, upravený pro užití v obrněných bojových vozidlech.

Kupodivu zde nebylo žádné zvláštní vybavení pro start za extrémního chladu. Startování se provádělo buďto klasickým elektrickým startérem, nebo pokud toto selhalo, bylo možné nastartovat systémem na stlačený vzduch.

 

Řízení

V jednoduchosti se pokračuje i zde - byla zde spojka, brzdový a plynový pedál. Řídicí páky, zamykací zařízení pro brzdy, řadicí páka (čtyři stupně vpřed a jeden zpětný) a nakonec ručně ovládáná vzduchová pumpa pro systém přívodu paliva.

Přímo před řidičem byly tyto nástroje:

  1.        Ukazatel teploty vody
  2.        Ukazatel teploty oleje
  3.        Ukazatel tlaku oleje

Nalevo od řidiče:

  1.        Otáčkoměr
  2.        Tachometr (se značkami do 134 km)
  3.        Ampérmetr
  4.        Voltmetr
  5.        Startovací spínač
  6.        Elektrické spínače

 

Shrnutí

Ačkoliv se jedná jen o velmi stručné shrnutí konečné zprávy, má k vozidlu velmi věcný přístup, nejlépe vystižený jejich závěrečnými slovy:

“T-34 dokazuje jasné pochopení základních požadavků na účinný tank a pochopení válečných potřeb. Vezmeme-li v úvahu, jak nedávno došlo v Rusku k industrializaci a jak velká část průmyslově rozvinutých oblastí byla obsazena nepřítelem, což vedlo ke ztrátě nebo kvapné evakuaci továren a dělníků, vyvinutí a výroba tak užitečných tanků v tak velkém počtu jsou významným inženýrským úspěchem nejvyšší třídy."

 

 

Sledujte The_Challengera na  .

Zavřít