Upozornění!
Položka novinek, kterou si prohlížíte, je ve starém formátu webové stránky. V některých verzích prohlížečů se mohou vyskytnout problémy s jejím zobrazením.

Zavřít

Bitva u Flers-Courcelette: Zrození tanku

Dle slov Basila Liddella Harta, boje na Sommě byly „slávou a hřbitovem“ britské dobrovolnické armády... Spojencům brzy bylo jasné, že průlom na Sommě je i přes určité úspěchy francouzských sil nemožný. Museli se tak smířit s opotřebovávací válkou. Bitva skončila 18. listopadu, přičemž Spojenci postoupili jen o sedm mil, vybojovaných za cenu 418 000 britských a 195 000 francouzských vojáků. Německé ztráty dosáhly 615 000 padlých a zraněných.

                                                                                  Sergeant-Major Ernest Shepard

 

Tank Mark I roty C (C. 19 „Clan Leslie“), Chimpanzee Valley, 15. září 1916.

Bitva o Flers-Courcelette byla třetím a posledním hlavním útokem vedeným vojáky Britské armády během Bitvy na Sommě. Ačkoliv se původně jednalo jen o vedlejší útok, Bitva o Flers-Courcelette se nakonec měla významně podepsat na výsledku první světové války a také navždy změnit válečnictví.

Gardová divize, Somme, večer 15. září 1916 (klikněte pro zvětšení obrázku)

Ofenzíva na Sommě probíhala během léta a podzimu roku 1916, samotná Bitva o Flers-Courcelette pak vypukla 15. září. Boje zuřily po jeden celý týden.

Hlavním cílem bylo pomocí masivní dělostřelecké palby a pěchotních útoků prorazit německé obranné linie.Oslabené místo pak mělo využít jezdectvo a pokračovat v postupu.

 

Předehra

K létu 1915 už bylo jasné, že pro dosažení vítězství bude nutné si nějak poradit se zákopovou válkou,   jež ovládla bojiště na západní frontě. Tou dobou právě začínal projekt „pozemní bitevní lodi“, určené k překonání zákopů, ostnatého drátu a kulometných hnízd.

Projekt vedla malá britská „komise pro pozemní lodě“ (Landships Committee), ustanovená v únoru 1915 prvním lordem admirality Winstonem Churchillem.

Její poslání: vyvinout obrněné vozidlo, které by dokázalo prolomit poziční opevnění.

Na podzim 1915 byl zhotoven první prototyp - „Little Willie“. Právě to byl první dokončený tankový prototyp v dějinách. Místo jeho zrodu: William Foster & Company of Lincoln.

William Foster & Company of Lincoln během první světové války.

Výsledkem projektu nakonec byl Mark I, první tank na světě nasazený do boje. Vozidlo bylo označeno „tank“, aby to Němce vedlo k falešné domněnce, že se jedná o vozidlo určené k přepravě vody do oblastí, kde jí byl nedostatek. 

První prototyp Mark I byl nasazen v lednu 1916. Ani ne šest měsíců po prvních testech už generál sir Douglas Haig, velitel Britského expedičního sboru (BEF) a později vrchní velitel pro bitvu na Sommě, chtěl právě v den zahájení ofenzívy provést první hromadný tankový útok.

Little Willie na konstrukčním dvoře William Foster v roce 1915
(klikněte pro větší obrázek)

Little Willie již ve své pozdější podobě, s prodlouženými pásy a bez věže v Tankovém muzeu v Bovingtonu (klikněte pro větší obrázek)

 

Plán se setkal se silným odporem. Výrobci především nemohli splnit požadované objednávky tak rychle. Druhým vážným důvodem byl návrh zachovat utajení tanku a počkat, až jich bude k dispozici větší množství. Až poté by byl proveden ohromující útok s mnohem větší nadějí na zásadní průlom.

Tanky byly dodány za dva a půl měsíce. Haig tehdy nařídil podřízenému generálu Hanry Rawlinsonovi, veliteli v čele 4. armády, aby zahrnul tyto nové stroje do svých bitevních plánů.

Bitva

Bitva vypukla 15. září 1916 a byla značně nezvyklá.

Překvapení němečtí vojáci se ve prospěch Britského expedičního sboru (BEF) a kanadských vojáků vzdali asi 1,8 kilometru fronty. I přesto tento územní zisk nebyl strategickým vítězstvím, protože Spojenci čelili mnoha potížím. 

Mk. I C13 před první bitvou u Flers-Courcelette, září 1916.
Velitelem byl Lt. sir John Dashwood.

Výkon tanků byl značně nespolehlivý. Z 49 objednaných tanků se pouze 32 dokázalo dostat na své výchozí pozice pro útok. Poté 7 z nich nedokázalo nastartovat a tak útok zahájilo jen 25 strojů. 

Účinek tanků se nakonec ukázal být především psychologický - tanky při postupu podporovaly morálku útočících vojáků, zatímco obránci byli vystrašeni.

Taktický dopad jejich použití byl jiný. Tanky poskytly útočníkům jen malou výhodu. Většina z nich se porouchala, nebo byla někde na nerovném bitevním poli imobilizována. Nakonec jen 9 z nich dorazilo k německým liniím a prorazilo je.

Sir Haig byl před unáhleným použitím tanků varován. Terén byl značně hrbolatý a spojenečtí vojáci nebyli zatím dobře vycvičeni v používání těchto nových strojů. Druhý útok byl zahájen 17. září 1916, jenže nepříznivé počasí a obrovské ztráty přispěly k rozhodnutí bitvu ukončit.

Tanky v akci

 

Důsledky

Mé ubohé „pozemní bitevní lodě“ byly na bojiště vypuštěny předčasně a v mizivém počtu... Tento neocenitelný vynález, zajišťující při správném použití a v dostatečném počtu velké a slavné vítězství, jsme Němcům vyzradili jen kvůli ubohému obsazení pár zničených vesnic.“ 

                                                             První lord admirality, Winston Churchill

 

V úvodní den bitvy byl zabit Raymond Asquith, syn britského předsedy vlády (H. H. Asquitha). Téhož dne byl také vážně zraněn budoucí předseda vlády Harold Macmillan.

Bitva na Sommě nakonec po střetnutí u Flers-Courcelette pokračovala další téměř dva měsíce, žádný z dalších plánů si už ale nestanovil tak ambiciózní cíle, jako byly právě ty u Flers-Courcelette.

Přes to všechno se bitva do lidských dějin dokázala zapsat jednou věcí: tanky.Svět se dozvěděl o jejich existenci a díky pochybením a zkušenostem od Flers-Courcelette byly tanky zlepšovány. Byla znovu promyšlena taktika jejich použití a tak se tanky ke konci války proměnily v hrozivou zbraň. A to na obou stranách. 

21. března 1918 se u Roye objevuje německý A7V

 

Sledujte Challengera na   !

 

Zdroje:

Lewis, John E. (1999) The Mammoth Book of Battles by Jon E. Lewis

Fletcher, David (2004), British Mark I Tank 1916

Veřejná doména

 

Tankisté, vpřed!

 

 

Zavřít