Upozornění!
Položka novinek, kterou si prohlížíte, je ve starém formátu webové stránky. V některých verzích prohlížečů se mohou vyskytnout problémy s jejím zobrazením.

Zavřít

Tankové muzeum v Bovingtonu: Tanková továrna

Vzpomínky na první zážitky s tankovým muzeem

Vybavuji si svou první návštěvu tankového muzea v Bovingtonu, která se udála kdysi dávno v květnu roku 1982. Zrovna jsem začal základní výcvik v Regimentu mladých velitelů královského armádního sboru, což tenkrát v podstatě bylo něco jako internátní škola, která připravovala budoucí neaktivní tankové poddůstojníky.

 

Zde se kromě základního vojenského výcviku kladl důraz na získávání tankistických dovedností. Škola už je v důsledku zefektivnění výcvikových základen britské armády dávno uzavřena. Než jsem se však stal „dospělým“ vojákem (18 let věku), vybavuji si dva tam strávené roky se smíšeným pocitem nadšení a zároveň absolutního zděšení. Zděšen jsem byl zejména z jednoho hrozného gardisty, který nedělal nic jiného, než že na nás na cvičišti křičel a uděloval nám vězení jen kvůli nedostatečně nablýskaným botám nebo když jsme se na něj „divně“ podívali.

 

Nahoře – vchod do Regimentu mladých velitelů královského armádního sboru

 

Ale zpět k muzeu. Naproti této unikátní výcvikové budově stálo bovingtonské tankové muzeum, které se tenkrát sestávalo z jednoho hangáru a velmi milé paní, která vařila vynikající čaj. Chodili jsme tam pravidelně. Chtěli jsme se o těch válečných strojích všechno naučit, protože se pro nás brzy měly stát středobodem vesmíru. Tehdy jsme ještě netušili, že v nich také vyrazíme do války. 

 

Velmi stručná historie Bovingtonu

V Bovingtonu byla vojenská výcviková oblast už od búrské války, kam chodil do výcvikových táborů cvičit ekvivalent dnešní britské teritoriální armády. Na začátku první světové války se tábor používal jako pěchotní náborové a výcvikové středisko pro až 12 000 mužů. Po úvodních zkouškách a výcviku posádky „tanku“ ve výcvikové oblasti Elveden v Suffolku v říjnu 1916 byl Bovington určen jako domácí základna jednotky Heavy Branch Machine Gun Corps, která jako první používala tanky.

Po skončení první světové války se do Bovingtonu přesunulo velké množství tanků k demontáži a sešrotování. Jen hrstka lidí byla přesvědčena, že tyto válečné podivnosti ještě budou potřeba. Přece jen právě skončila „válka, která ukončí všechny ostatní války“. Dvacet šest strojů, exemplář od každé verze skutečného nebo experimentálního vozidla, bylo shromážděno a přesunuto do malého oploceného areálu. To byl začátek muzea, jak ho známe dnes.

Prostor, který v tomto článku máme, bohužel neumožňuje detailnější pohled na historii muzea (snad příště). Jedná se totiž o úchvatný příběh, ve kterém nechybí dokonce ani návštěva Rudyarda Kiplinga či smutná událost, ve které bylo roztaveno mnoho nenahraditelných technických památek, včetně experimentálního elektrického tanku Mother, vlastního podomácku vyrobeného tanku generála Martela Medium ‘C a dalších jedinečných strojů. 

Nahoře: Místo: Tank 86-G3 - Mk III Female v bovingtonském táboře
Fotografii poskytlo tankové muzeum v Bovingtonu

Od doby svého vzniku prodělalo muzeum do dnešních dní mnohé změny, rozrostlo se a vzkvétalo. Dnes je domovem pro více než 300 exponátů a hovoří se o něm jako o největší sbírce obrněných vozidel na světě. Muzeum se neustále mění a zdokonaluje a během toho poskytuje historické lekce tankovým fanouškům všech věkových kategorií.

Vstup do muzea

26. března muzeum otevřelo další novou výstavu, na kterou jsem měl tu čest být pozván. Výstava se jmenuje Tanková továrna. Tentokrát se klade důraz ne až tak na vozidla, ale na vyprávění příběhu od roku 1916 až do současnosti o mužích a ženách, kteří tyto válečné stroje stavěli, a jak nároky práce v továrně ovlivňovaly pracovní sílu a obecně společnost.

Středobodem výstavy je výrobní linka tanků Centurion. To byl tank široce známý jako jeden z nejúspěšnějších britských tanků, které kdy byly vyrobeny.

První Centurion, pod označením A41, byl navržen konstruktérským týmem známým jako Department of Tank Design (konstruktérské tankové oddělení). Zadání bylo především navrhnout vozilo, které bylo spolehlivé a maximálně výkonné za všech terénních podmínek, teplot a při neustálém nasazení. I když byl Centurion během svého životního cyklu několikrát upraven, základní konstrukce zůstala. Jednalo se tedy o britský tank s nejdelší služební životností.

 

Patronem muzea je vévoda z Kentu. Vévoda toto muzeum oficiálně otevřel spolu s Mavis Jonesovou (která zde během druhé světové války pracovala jako dělnice). Mavis byla inspirující člověk a její životní příběh je součástí výstavy. Mavis se nechala zaměstnat společností Newton Chambers v Sheffieldu, v tankové továrně, když jí bylo 16. Pracovala zde v rýsovně na technických výkresech. Svého manžela, poručíka Eddieho Jonese, potkala poblíž, když zde cvičil na den D. Zasnoubili se za tři týdny.

Katie Adie, někdejší hlavní korespondentka zpráv BBC a spisovatelka, zde byla také a uvedla: „Součástí toho všeho byli obyčejní lidé, a to je třeba říct. Alespoň za první světové války měla s válečným úsilím nějakým způsobem co do činění většina lidí. Nesmíme zapomenout, že každý trochu přispěl.“ „Když jsem psala jednu knihu, napadla mne jedna věc: moc se nevědělo o ženách, které stavěly tanky, zejména o těch v první továrně v hlavní výrobní lince v Lincolnu. Ženy byly v továrně dost převažující pracovní silou a přitom se lidé ženy s výrobou tanků moc nespojují.“

 David Willey, kurátor tankového muzea, dodal: „Doufáme, že tato výstava vnese do muzejních prostor novou perspektivu a příběh. Ukazuje, jak se tyto úžasné stroje navrhují a vyrábějí, a samozřejmě vypráví příběh lidí, kteří je sestavují, často s velkým zadostiučiněním a uspokojením ve své práci.“ 

Výstava rovněž ukazuje něco, co muzeum popisuje jako působivou řadu vozidel, která pokryje širokou škálu témat, včetně materiálů, pancíře, zbraní a testování.

Tanková továrna se rovněž věnuje tématům zachycujícím, kdo staví tanky, proč tanky vypadají, jak vypadají, a co dělá z tanku dobrý, či špatný stroj. Návštěvníci budou mít rovněž možnost navrhnout vlastní obrněné vozidlo pomocí interaktivního dotykového displeje.

 

Shrnutí

Nejnovější výstava je další příklad toho, proč se toto muzeum řadí mezi ty nejlepší.  Má totiž co nabídnout lidem všech věkových kategorií, nikdy nezaostává, je interaktivní a hlavně poučné. Počínaje mou první návštěvou před tolika lety až po dnešek, kdy s muzeem úzce spolupracuji, chovám k jeho řediteli a zdejšímu personálu hluboký respekt.

Musím ale říct, že se teď opravdu cítím starý. Nedávno mi totiž řekli, že v muzeu najdu už šest vozidel, na kterých jsem sloužil!

 

Uvidíme se na Tankfestu!

Sledujte našeho The_Challenger na .

 

Použité zdroje

Tankové muzeum v Bovingtonu

Zavřít