Upozornění!
Položka novinek, kterou si prohlížíte, je ve starém formátu webové stránky. V některých verzích prohlížečů se mohou vyskytnout problémy s jejím zobrazením.

Zavřít

Skutečná bojiště: Karélie

Historie
V ostatních jazycích: en pl de fr es tr

Na bojiště hry World of Tanks jste již vyrazili mnohokrát. Napadlo vás ale někdy, jak některá místa ve hře vypadají ve skutečnosti? V tomto novém seriálu se podíváme na historii několika nejoblíbenějších map ve hře.

Karélie

Ve hře World of Tanks představuje Karélie letní mapu známou svými horskými úbočími a dlouhým údolím. Na mapu narazíte v náhodných bitvách. Zejména oblíbená je u stíhačů tanků a dalších odstřelovačů díky mnoha četným výhodným pozicím nad údolím.

Ve skutečnosti je Karélie oblast momentálně se rozprostírající u hranic mezi Finskem a Ruskem. V minulosti tomu tak však nebylo. Ve vzdálené minulosti bylo Finsko součástí Švédského království. To se změnilo roku 1809, když Rusko, které se obávalo nedostatečné vzdálenosti svého hlavního města Petrohradu od hranic, dobylo Finsko a zahrnulo ho do Ruského císařství. V této podobě zůstalo až do 1. světové války, během které bylo Ruské impérium svrženo. V roce 1917 využilo Finsko příležitosti a prohlásilo se nezávislým národem.

I když zbytek světa, včetně Švédska, s radostí potvrdil nezávislost Finska, vztahy s nově vzniklým SSSR byly vždy napjaté a šarvátky podél hranic časté. Po příchodu Stalina k moci začaly v SSSR narůstat stejné obavy jako ve starém ruském císařství. Petrohrad, tehdy nazývaný Leningrad, byl jednoduše příliš blízko hranic, aby byl v bezpečí. V listopadu 1939 vydali Sověti požadavek – hranice mezi SSSR a Finskem se musí posunout západně tak, aby se region Karélie stal součástí SSSR. Výměnou za to přepustí Sověti Finsku jiné území.

Po vzrušených debatách ve vládě Finsko tuto nabídku odmítlo. Byly provedeny protinabídky, ale dohoda nebyla dosažena. 26. listopadu roku 1939 došlo na hranicích k incidentu, který způsobil zdání, že na sovětské vojáky byly vystřeleny dělostřelecké granáty. Výsledkem bylo o dva dny později pozastavení všech smluv o neútočení mezi SSSR a Finskem. Dnes se předpokládá, že tento incident byl zosnován Sověty, i když úplné důkazy se nikdy nenašly.

30. listopadu Sověti provedli invazi do Finska skrz oblast Karélie s 21 divizemi – okolo 450 000 mužů. Nedošlo k žádnému formálnímu vyhlášení války. Finové byli k boji proti sovětským tankům mizerně vybaveni. Do 6. prosince byli Finové zatlačeni zpět na Mannerheimovu linii, pás obranných opevnění, který se táhl přes Karelskou úžinu, jehož výstavba byla zahájena v 20. letech, ale v roce 1939 stále nebyla dokončena.

Mannerheimova linie

Jednalo se o začátek konfliktu, který vešel ve známost jako Zimní válka. Ten rok byla krutá zima, ale jednou z výhod Finů bylo, že byli náročným zimním podmínkám mnohem odolnější. Maskovaní Finové na lyžích byli schopni útočit na sovětské kolony pomocí partyzánské taktiky. Po celý měsíc se Finům dařilo zdržovat Sověty, zpomalovat jejich postup, ale ke konci prosince se stáhli zpět do Mannerheimovy linie a zde vydrželi několik týdnů. Došlo tak k zesměšnění sovětské armády a Stalina, který zahájil masivní propagandu prohlašující, že Mannerheimova linie byla stejně silná jako Maginotova linie a byla zesílena náročným podnebím a terénem.

Navzdory odkladům, které se Finům podařilo získat, byl postup Sovětů nezastavitelný. Do února přečíslili Sověti Finy tři ku jedné. Měli také podporu tisíců tanků a letadel. Jedno po druhém začala finská obranná opevnění padat do nepřátelských rukou, ačkoliv ne beze ztrát útočníků – sovětské ztráty byly vysoké.

V průběhu Zimní války se Finové pokusili se SSSR vyjednávat, ale nedostali žádnou odpověď. Ke konci února se jak Švédsko, tak i Německo pokusilo zasáhnout a vyžadovalo ukončení války. Sověti stanovili mírové podmínky 29. února 1940 a ty Finsko bez výhrad přijalo. Klid zbraní se naplánoval na 13. března. Politickým výsledkem bylo, že velká část Karélie byla předána Sovětům a většina z 400 000 obyvatel regionu se musela přemístit do jiných částí Finska.

Finští vojáci si prohlížejí zničený sovětský tank T-34 během Pokračovací války. Finské uniformy se stylem podobaly německým a finští vojáci obvykle používali německé helmy, které jim byly vydávány jako součást německé podpory válečného snažení.

 

Brzy se však přiblížily další boje. Když Německo zahájilo v červnu 1941 invazi do Sovětského svazu, oportunističtí Finové využili příležitosti k protiútoku. Toto střetnutí vešlo ve známost jako Pokračovací válka. Během třech měsíců se Finům podařilo zatlačit sověty celou cestu zpátky skrz Karélii a zastavili se až na původních hranicích. Následujícího dva a půl roku pak na tomto místě setrvali.

Ačkoliv Finsko prohlásilo během 2. světové války svoji neutralitu a jeho střetnutí probíhalo pouze se Sovětským svazem, jeho úspěch proti SSSR závisel na německém vítězství. Po sovětském vítězství v Bitvě o Stalingrad v roce 1943 Finové věděli, že jejich dny jsou sečteny. Začali hledat způsob, jak se z války vyvléknout, ale žádná dohoda nebyla uzavřena. V červnu roku 1944 Sověti v Karélii opět zahájili velkou ofenzívu a ke zničení finských pozic použili dělostřelectvo.

Finsko nemohlo vyhrát a bylo přinuceno uznat porážku. Příměří bylo podepsáno 19. září, ale Finsko se muselo zavázat k obřím ústupkům, včetně zaplacení velkých finančních reparací SSSR a vrácení hranic zpět do pozic schválených v roce 1940. Karélie znovu patřila hlavně pod kontrolu Sovětů. Po rozpadu SSSR v roce 1991 se stala nezávislým regionem Ruska známým jako Karelská republika.

    
Moderní Karélie je krásná jako vždy.
V oblasti zbývá pouze velmi málo známek hořkého konfliktu.
  Region je známý svými výraznými dřevěnými budovami.

 

Karélie ve hře World of Tanks

 

A nyní vpřed do bitvy v Karélii, tankisté!

Zavřít